Valerie

Po snídani sedíme s Lukasem v mém SUV a míříme k lesu, kde si uděláme piknik. Nejsem zrovna typ do přírody, ale myslím, že to soukromí tam venku, uprostřed ničeho, si užiju.

Pneumatiky SUV chřupou na štěrku, jak za sebou necháváme asfaltové silnice. Lukasova ruka těžce spočívá na mém stehně, palec mě nepřítomně hladí – jako cejch skrz džínovinu. Telefon mi v držáku na pití znovu zavibruje