Pohled Vanyi

Mé čtyři tlapy dopadají na zemi s otřásající silou. Tlačím své hbité tělo na fyzickou hranici a prorážím si zoufalou cestu skrz hustý les. Silné, trnité keře se mi otírají o mou neposkvrněnou bílou srst, zachytávají se za ni, ale štípavou bolest ignoruji. Obrovské kmeny stromů se mi před očima míhají v závratném proudu hnědé a zelené. Kličkuji podrostem ve snaze předběhnout Magnusovy