Pohled Vanyi

Když konečně přišel pátek, musela jsem vystřelit z práce a zamířit rovnou domů. Zdržela jsem se u telefonátu se zákazníkem a když jsem konečně skončila, musela jsem si pohnout.

Při návratu do smečkového domu mě vítá Sybil.

„Hej, kam tak spěcháš?“ zavolá za mnou, když vyběhnu nahoru po schodech. Beru je po dvou.

„Mám zpoždění a musím se jít hned chystat, jestli to chci stihnout včas,“