Pohled Magnuse

Slyším kolem sebe hlasy, otevírám oči a zjišťuji, že ležím v posteli. Jak přivykám světlu v místnosti, cítím se slabý a prázdný.

Až příliš dobře si ten pocit pamatuji. Pokouším se nahmatat naše pouto, ale je pryč. Necítím ji!

Ležím v posteli a vím jen to, že mu to nesmím dovolit dokončit. Musím ji najít.

„Jak na tom je!“ zaslechnu Garrickův hlas a vím, že v pokoji nejsem sám.

„Drží