POV: VESPER

Ranní slunce protínalo tyčící se okna tanečního sálu a zalévalo vyleštěné mramorové podlahy neúprosnou žhnoucí září. Všech třináct kandidátek stálo ve strnulé, dokonalé řadě, předvolaných bez varování nebo vysvětlení. Ta masivní místnost působila jako pozlacená klec. Ve vzduchu viselo dusivé napětí, zhoustlé nevyřčenou hrůzou a syrovým strachem. Měly jsme na sobě naše nejlepší hedvábné