LORCAN

Královnin salonek byl vyhřátý.

Až příliš.

V obou krbech plály ohně navzdory mírnému večeru a svíce byly zapáleny už brzy, takže vše halily do měkké zlatavé záře.

Má matka seděla ve svém oblíbeném křesle, tom s vysokým opěradlem a vyšitými draky, a v rukou jí chladl šálek čaje.

Když jsem vešel, vzhlédla.

"Lorcan."

"Matko."

Neposadil jsem se. Nepřiblížil jsem se. Jen jsem stál uprostřed místn