VESPER

Chodba byla tichá.

Lékařovo křídlo bylo vždy tiché – vysoké stropy, bílé stěny, vůně bylin a ještě něčeho dalšího. Jeho učedníci procházeli kolem ve svých bílých uniformách.

Lékaře jsem našla okamžitě, starého muže s šedivými vlasy a laskavýma očima, skloněného nad hlavní knihou.

"Omluvte mě."

Vzhlédl.

"Má paní?" Rychle vstal a uklonil se. "Nečekal jsem žádné pacienty. Jste zraněná?"

"Ne. N