LORCAN

Svět byl oheň a vítr a jekot.

Probudil jsem se s lapáním po dechu, ruce křečovitě svíraly Rhygarovy šupiny, tělo jsem měl naplocho přitisknuté k jeho krku a hlava mi třeštila, jako by mi ji někdo rozťal sekyrou.

‘Drž se,’ zaduněl mi lebkou Rhygarův hlas. ‘Je blízko.’

"Kdo?"

‘Xylith.’

Vzhlédl jsem.

S oblohou bylo něco v nepořádku.

Byla temná. Bouřlivá. Mraky se stáčely do spirál, které by ne