„Proč jsi sakra takhle utekla?“ vytrhl ji Paigeyin hlas z omámení, když se vrátila tam, kde stály.

„Jen jsem si musela něco vyjasnit,“ zamumlala a její pohled se stále upíral směrem, kterým Preston zmizel. Srdce jí stále bušilo, byla zmatená a znepokojená. Co ho proboha přimělo chovat se k ní takhle?

Nořina ruka jí jemně přistála na rameni. „Jsi v pohodě?“

„Jo,“ donutila se k úsměvu a setřásla z