Tristan vběhl do nemocnice a stěží vnímal sestry na recepci, které ho zdravily. Zvládl jen prosté kývnutí – neměl čas na zdvořilosti. V uších mu tepala krev, když se podíval na hodinky. Sakra. Měl víc než hodinu zpoždění do práce a do této chvíle zmeškal několik konzultací a schůzek, které v tu dobu měl. Doufal, že si toho jeho sekretářka všimla a zmeškané konzultace přeložila na později. Opravdu