Uplynula hodina a oni byli stále zavalení v kartotéce, obklopeni stohy starých složek.

Vivienne frustrovaně vzdychla a praštila složkou, kterou držela v ruce, o stůl. „Tady po tom není ani památky,“ zamumlala a mnula si spánky.

Tristan se lehce zasmál a odstrčil vyřazenou složku stranou, aby ji oddělil od těch, které ještě neprošli. „Jo, tady taky ne,“ přiznal a unaveně vydechl. Ale pak se mu rty