Neodpověděl. Nemusel.

Místo toho Declan jemně vzal její tvář do dlaní, palcem jí přejel po čelisti, naklonil se a zmocnil se jejích rtů. Nebylo to uspěchané. Nebylo to zoufalé. Bylo to pomalé, uvážené – a přesto dost silné na to, aby jí to ukradlo dech z plic. Hluboký tah, ze kterého se jí rozbušilo srdce a zkroutily prsty u nohou.

Jeho rty byly měkké a teplé, znalecky se pohybovaly po jejích, šká