Ten box je moc malý.

Nebo mi to tak možná jen připadá, protože Jaxon Brooks sedí sotva centimetr ode mě a sálá z něj tolik tepla, že by se mezi námi dal upéct celý plech sušenek.

Není to tak, že by se mě dotýkal — ani zdaleka.

Je prostě… tady. Těžký. Nehybný. Pevný způsobem, který působí až agresivně.

Ten druh přítomnosti, který pohlcuje veškerý vzduch.

Nepatrně se ošiju, ale nepomáhá to.

Spíš nao