Jaxon stojí mezi mýma nohama, boky se otírá o vnitřní stranu mých kolen, a i když sedím na kapotě jeho auta, stejně mu nesahám ani do výše očí. Čelem jsem na úrovni jeho hrudníku, přímo proti čisté látce jeho bílého trička, a horko, které z něj sálá, mi ztěžuje dýchání.

Neustále si opakuju, že nesmím brečet.

Nebreč. Nebreč.

Takhle je to už celé dny – to neustálé přetahování uvnitř mě, ta tichá bol