Nevím, jak dokážu dýchat.

Možná nedýchám. Možná je to jen svalová paměť, jako bych odtančila sestavu, kterou jsem jela už tisíckrát. Krok, otočka, skok — nádech, výdech, předstírat, že nic nebolí.

Jenže mě bolí úplně všechno.

Slammer vjede na Jaxonovu příjezdovou cestu a motor po zhasnutí tiše cvaká. Pomalu se ke mně otočí, oči ztěžklé něčím, co nechci pojmenovávat — něčím až moc jemným, příliš ch