Nemůžu z něj spustit oči.

Neřekl ani slovo od chvíle, co se rozsvítila světla, co všichni zakřičeli překvapení a do zorného pole se nahrnul dav lidí – lidí, které milujeme, kterým důvěřujeme. Jsou tu všichni. A Jaxon… Jaxon se jenom dívá. Pomalu. Potichu. Jako by se snažil vstřebat každičký detail, aniž by dal cokoliv najevo.

Na čelisti mu zacuká sval. Očima přejíždí po hroznech balonků, po stole