Když Bennett vstoupil na oddělení, přes nemocniční prostěradla se rozlévalo časné ranní světlo. Měl na sobě nažehlený oblek a navzdory časné hodině vypadal jako vždy upraveně a profesionálně.

Margot k němu vzhlédla z postele; v rukou držela napůl oloupaný čerstvý pomeranč. Na tváři se jí usadil škádlivý úsměv. „No podívejme. Neúnavný workoholik si vzal den volna ze své milované práce, jen aby mě n