Gideon si povzdechl a pokusil se to vysvětlit: „Byla to nehoda.“

Gemma sevřela ruce v pěst podél těla. „Proč jsem to vždycky já a moje rodina, kdo v těch takzvaných nehodách nakonec přijde k úhoně?“

Gideonovy oči byly nečitelné. „Opravdu to nehodláš nechat plavat, že?“

Gemma řekla: „Tohle si budu pamatovat do konce života.“

Chvíli na sebe zírali. Pak se Gideon otočil a odešel.

Když Gemma uslyšela,