Gemma tiše stála před Gideonem.

Trochu k němu zvedla hlavu a jeho intenzivní a rozpolcený pohled opětovala s jemným úsměvem.

„Nedívej se na mě takhle,“ řekla mu Gemma. „Vážně, jsem v pořádku. Vezmu si taxíka a pojedu.“

Čím víc se Gemma usmívala, tím víc se Gideonova tvář zachmuřovala.

Zatímco Gemma mluvila, podala Brooke léky. „Bolí ho zápěstí, tak dohlédněte na to, aby pravidelně užíval léky.“

Br