Pozdě v noci, když kolem nikdo nebyl, Gideona zaplavila vlna emocí.

Neměl tušení, kolik toho vypil.

Ztracený v mrákotách nedokázal ani rozeznat, zda spí, sní, nebo jen bolestně bdí.

Druhý den ráno ho Tess vzbudila na pohovce.

Gideon se posadil, vypadal k smrti unaveně a mnul si spánky. „Tess, copak jsem ti už neříkal...?“

Než stihl Gideon domluvit, Tess spěšně a starostlivým hlasem vysvětlovala: „