Byla hluboká noc.

Když Gideon dovlekl své vyčerpané tělo zpátky do ložnice, Gemma už tvrdě spala.

Stál u postele, omámený, a jen hleděl na její klidnou tvář; řasy se mu bezmocně chvěly.

Bolest ho málem připravila o vědomí, a ona přesto dokázala klidně spát.

‚Má srdce z ledu,‘ pomyslel si Gideon.

Bolest Gideonovo tělo docela otupila.

Lehl si na bok vedle Gemmy a přes přikrývku ji opatrně objal.

Byl