Gemma sice našpulila rty, ale nakonec se přece jen vydala po Gideonově boku směrem k nemocnici.

Když dorazili na parkoviště před ambulantním traktem, Gideon se zastavil a řekl: „Gemmo, sedni si na chvilku ke mně do auta. Potřebuji s tebou o něčem mluvit.“

Gemmě pomalu docházela trpělivost. „Za chvíli se musím hlásit na oddělení. Jestli mi máš co říct, řekni to hned. Jinak jdu.“

Nemohla se zbavit d