Pohled Lea:

Ucítil jsem to v okamžiku, kdy teta Althea odešla.

Ale nezavolal jsem na ni.

Věděl jsem, že jsem na ní v posledních dnech visel až příliš. Při jídle jsem seděl přitisknutý k jejímu boku. Když jsme šli, držel jsem ji za ruku, jako bych se bál, že mi ji může vítr ukrást. V noci jsem se zavrtával do jejího náručí. A když jsem se probudil a ona tam nebyla, srdce mi strachy divoce bušilo.

A