Pohled Evandera:

Seděl jsem na kozlíku, naslouchal občasným zvukům doléhajícím z kočáru za mnou a byl naprosto zmatený.

U Měsíční bohyně, celá léta jsem křižoval bitevní pole. O hrozivé protivníky nebyla v mém životě nouze.

A přesto mě jedno sedmileté dítě nechalo naprosto bezradným.

Toho večera, jakmile kočár zastavil, jsem ze zvyku natáhl ruku a pomohl Althee dolů. Její nohy se sotva dotkly země