Pohled Althey:

Jednou jsem mrkla, pak podruhé, jen abych se ujistila, že se mi to nezdá.

„Vaše Výsosti? Co to... děláte?“

Vlk pomalu otočil hlavu mým směrem s elegantní, divadelní grácií. Vítr znovu zafoukal přesně v ten správný okamžik, zvedl mu z čela pár pramínků srsti a odhalil ty hluboké vlčí oči. Pohled v nich byl ušlechtilý, nepřístupný a nesl v sobě nepatrnou stopu...

Nedokázala jsem to úp