Pohled Valerie

Sevřela jsem Dariuse pevněji, táhla ho k sobě a přitom zůstávala ostražitá, zvlášť teď, když se mi potvrdilo, že k nám míří další tucet nepřátel. Oči už se mi mlžily slzami, ale odmítla jsem ho pustit.

Musela jsem se hýbat. Musela jsem ho zachránit.

„Vydrž,“ zašeptala jsem, zčásti k němu a zčásti k sobě, i když dech měl slabý a oči zavřené. „Jen to vydrž ještě trochu déle.“

Konečně