Pohled Valerie

Ťuk. Ťuk.

Pomalu jsem otevřela oči, obtěžkané vyčerpáním, které se ve mně hromadilo posledních několik dní. Celé mé tělo stále prosilo o odpočinek a spánek. Když klepání ustalo, s úlevou jsem si povzdechla a zkusila znovu usnout. Možná se mi to jen zdálo.

Ťuk. Ťuk.

Tentokrát se za dřevěnými dveřmi ozval tlumený, ale vytrvalý hlas.

„Má paní? Už jste vzhůru?“

Zamračila jsem se, ztěžka