Pohled Valerie

„Až dorazíme, vzbudím tě. Odpočívej.“ Uslyšela jsem Dariusův hlas, jemný jako obláček, zatímco mě odnášel daleko od Stínové rokle.

Ačkoli mi víčka ztěžkla, nemohla jsem usnout. Byla jsem unavená, ale myšlenky mi stále pádily hlavou a překypovala jsem energií.

„Nemůžu spát,“ přiznala jsem se zavřenýma očima.

„Pořád myslíš na to, co se stalo?“ zeptal se jemně, zatímco mě nesl v náručí