Fletcher

Sluneční světlo mi dopadlo na tvář, až jsem se musel zašklebit, jak mě pálilo do očí. Než to ale začalo být nesnesitelné, stoupla si přede mě vysoká postava a světlo úplně zablokovala.

Koutky rtů se mi zvedly, když jsem zvedl hlavu a okamžitě ho poznal – úplně prvního kamaráda, kterého jsem kdy získal.

„Emile! Ty ses konečně probudil!“

„Takže už mi neříkáš brácho?“ zeptal se.

Hlas měl poř