Valerie

V okamžiku, kdy jsem vkročila do dveří, padl můj pohled na Evelinu, která ležela na pohovce s tváří zabořenou do polštáře, zatímco Gael hned vedle bezstarostně dělal kliky, jako by se nechumelilo.

Jakmile vycítil mou přítomnost, vzhlédl.

Než se stihl na cokoli zeptat, přerušila jsem ho a ukázala na Evelinu, která do polštáře tlumeně křičela.

„Co to s ní je?“ zeptala jsem se.

Gael pokrčil r