„Tati,“ zavrčím. Z hloubi hrudi se mi vydere hluboké, vibrující dunění a ostře přeruší otcovy nekonečné, otravné stížnosti na mého mladšího bratra.

Přestane přecházet a jeho těžké vojenské boty s křupnutím zastaví na udusané hlíně velitelského stanu. Ve vzduchu kolem nás visí dusivý pach zvětralé kávy, ozonu a staré krve. Hučí do mě už od chvíle, kdy sem vojenská policie dotáhla Sorena. Moje trpě