Jakmile za Sorenem s cvaknutím zapadly těžké dubové dveře, dusivé ticho ložnice mě pohltilo celou. Sedativa, která mi doktor podal, mě stáhla dolů a vtáhla do temné prázdnoty bez snů. Ale ten spánek nebyl ani zdaleka klidný. Probudila jsem se dalšího dne pozdě odpoledne; štěrbinami v sametových závěsech pronikalo bledé sluneční světlo. Lékařský oměj z předchozí noci přestal účinkovat a nechal za s