Sedíme se Sorenem v něčím obýváku a on vypadá stejně nesvůj, jako se cítím já. Těžce si povzdechne a podává mi zlatou láhev. Vezmu si ji a zastrčím do bundy, vím, že mu ji dal Cassian. Vezmu ho za ruku, cítím se z toho všeho strašně nervózní.

„Bello?“ vzhlédnu a vidím Cassiana, jak k nám kráčí.

Jakmile k nám dorazí, postavíme se se Sorenem na nohy. Nevypadá moc přesvědčeně o tom, co tu děláme, a p