Cassian

„Arabello, posloucháš mě?“ ptá se můj otec Belly, zatímco na něj zírá s naprosto prázdným výrazem. Tázavě se na mě podívá. „Co jsi jí udělal? Je tak rozrušená, že je katatonická?“

„Sedím doslova přímo tady,“ ušklíbne se na něj. Zasměju se výrazu, který nasadí, když k ní znovu obrátí pozornost. „Ano, slyším tě. Jen jsem—“ pokrčí rameny. „Budu vás muset uvést do obrazu,“ řekne a sáhne do bra