„Musím přiznat, že jsem byla trochu na pochybách, jestli se mám vrátit,“ řeknu a opřu se o něj. „Ale teď, když jsme pryč, mi to chybí.“

„Fakt?“ zeptá se překvapeně.

„Jo, chci říct, kým bychom byli bez toho našeho domácího dramatu? Nemůžeme před tím utíkat. Hodně mi chyběla babička a tvůj táta. Chybí mi Soren a Nat. Tobě ne?“

„Můžou nás teď navštěvovat doslova kdykoli budou chtít,“ zavrtí hlavou.

V