Oksana je uzlíček nervů. Je jasné, že v životě neudělala nic špatného. Žal a vina ji sžírají. Nikdo se neptal, kde je její bratr, pravděpodobně proto, že se tak dlouho izoloval od ostatních, až se stalo normálním, že je tak dlouho nezvěstný.

Žije úplně sama v obrovském sídle na útesu. Připomíná mi to dny po mém propuštění z nemocnice. Jak jsem pomalu procházela svým dětským domovem jako vzpomínka,