**Iris**

„Takže sis ty svoje k*ndí kytky pak dala do životopisu?“ zeptal se Dante, jehož hluboký, zvučný hlas byl prosycený doznívajícím pobavením z mé ponižující historky.

Popadla jsem svou sklenici vychlazené vody a zoufale se napila, abych zchladila své hořící tváře. „Ne, od té doby jsem nenamalovala jedinou květinu,“ odpověděla jsem s hlasitým, zadýchaným smíchem a položila sklenici zpět na na