Kapitola 65: Prosím, pusť mě dovnitř

Iris

„Myslím, že bys měl odejít,“ řekla jsem potichu hlasem, který byl sotva víc než šepot. Dante viditelně povadl a při mých slovech mu klesla ramena.

„Cože?“ hlesl smutně.

„Myslím, že bys měl odejít, Dante,“ zopakovala jsem o něco hlasitěji.

„To mě nenecháš ani jít dál, abychom si o tom mohli promluvit?“ zeptal se s lehkou nedůvěrou.

Nic jsem ti nedlužila, Da