Kapitola 109: Podívej se na sebe a neodvracej zrak

Iris

Jednu vteřinu jsem seděla Dantemu na klíně a druhou mě prudce otočil, abych se nad ním obkročmo usadila. Deka, která mě předtím hřála, spadla na zem. Byla jsem úplně mokrá, třásla jsem se a zoufale jsem toužila po jeho doteku, když mi jeho ruka sklouzla k tváři, objala ji a já se naklonila dopředu, abych ho políbila.

Byl jemný, ale já chtěla