Kapitola 111: Vy jste ta zásilka

Iris

Bylo to tak úžasné, hlava se mi motala a já přemýšlela, jestli se propadám do subspace, ale nepřipadalo mi to stejné jako předtím. Myslím, že moje tělo bylo prostě jen tak zatraceně uspokojené, že mojí přirozenou reakcí bylo cítit se spokojeně uvolněná.

Drzý úsměv na jeho tváři mi prozradil, že je z toho víc než nadšený, pravděpodobně přemýšlel o všech způsobe