Kapitola 120: Šťastně až do smrti

Enzo

Přitiskl jsem ústa na její, skousl jí spodní ret, její ústa se pro mě pootevřela a ona zalapala po dechu, než se naše jazyky střetly a propletly.

„Je tak kurva mokrá,“ řekl Dante z místa mezi jejíma nohama, ale to konstatování bylo zbytečné. Přesně jsem slyšel, jak moc je pro nás naše manželka mokrá.

Odtrhl jsem se od jejích rtů, naklonil se dopředu a vzal si