Vešla jsem do Alessiovy pracovny. Těžké dubové dveře za mnou zaklaply s odpudivě dunivým zaduněním. Ten zvuk mě jako by v místnosti uzavřel. Vzduch v prostoru byl těžký a tísnivý, dusil mé plíce od chvíle, kdy jsem překročila práh. Slabá vůně doutníkového kouře a drahé kůže mé drásané nervy nijak neuklidnila. Připadala jsem si přesně jako jehně, které zabloudilo rovnou do lvího doupěte. A v téhle