„Opravdu jsem musela jít s tebou?“ zabručela jsem a držela s Alessiem krok.

Tvářila jsem se, že se mi vůbec nechce, že bych byla nejradši kdekoli jinde než tady.

Ale v hloubi duše jsem věděla, že si to užívám.

Už to byly týdny, co jsem naposledy vyrazila do civilizace, a působilo to na mě jako závan čerstvého vzduchu.

„To sice říkáš, ale sotva dokážeš potlačit nadšení,“ podotkl Alessio a já na