_Siennin pohled_

„Vím, že tam jsi, Sienno,“ zavolala Claudia posměšně a já se znovu přitiskla ke zdi. Možná kdybych se do ní vtiskla ještě hlouběji, neuviděla by mě.

Tohle jsem si aspoň myslela, ale když znovu zaznělo moje jméno, už jsem si svou neviditelností tak jistá nebyla.

„Nebuď hloupá a prostě vylez, Sienno.“ Znovu a znovu volala moje jméno.

Jak mě mohla vidět? A jak dlouho už věděla, že ta