_Pohled Sienny_

Chvíli jsem seděla na zemi a snažila se zpracovat to, co se právě stalo. Nádvoří bylo tiché, kromě zvuku mého přerývaného dechu, když jsem se nutila dýchat navzdory bolesti na hrudi.

Kolena se mi vtlačovala do studené, krví nasáklé země, ve vzduchu stále visel kovový pach Cořiny krve.

Tohle se přece nemohlo dít, odmítala jsem uvěřit, že se to opravdu stalo. Ale když jsem zírala na