_Pohled Sienny_

Ztěžka jsem vydechla, udělala krok vpřed a přinutila své tělo k pohybu.

Nevěděla jsem, jak dlouho jsem seděla v té kobce, ale konečně jsem měla dost sil k odchodu.

Nikdo mě při odchodu nezastavil, ani Alessio, ani jeho muži, a já věděla, že to je jen dobře.

Neměla jsem tušení, proč mě Alessio nechává jít, když jsem byla obviněná z něčeho takového, ale nechtěla jsem tam zůstat a dál