_Alessio POV_

Dveře do Claudiina pokoje se za mnou s prásknutím zavřely, zuřivost ve mně pořád vřela těsně pod povrchem. Orion tam stál, nenuceně se opíral o zeď a na rtech mu pohrával chápavý úšklebek.

Věděl jsem, že čekal, že tam zůstanu déle, ale já to neudělal. Musel jsem dál hledat Siennu, protože jsem cítil, že se teď, ať je kdekoli, bojí.

„Vyřízeno?“ zeptal se, tón měl lehký, skoro hravý. B