Siennin pohled

Zírala jsem na něj, v uších mi zvonilo a mozek odmítal zpracovat slova, která právě vyřkl.

„Nejsi Lucienova manželka, ale moje.“

Po zádech mi přeběhl mráz a tělo mi najednou ztuhlo. Hořce jsem se zasmála a zavrtěla hlavou. „Lžeš.“

Není možné, aby to, co říkal, byla pravda. Věděla jsem jen jedno: že jsem vdaná za Luciena a máme spolu dítě.

Možná jsem byla zmatená ze spousty věcí a vě