_Pohled Sienny_

Nevím, jak dlouho jsem tam zůstala a zírala na podlahu pod sebou. Jediné, co jsem slyšela, byl můj namáhavý dech, když jsem se ho snažila zklidnit.

Nedokázala jsem se přimět podívat se na něj nebo na ty lidi kolem nás.

Kdybych předstírala, že tam nejsou, možná by zmizeli.

Alessio si přede mě dřepl a prsty mi zvedl bradu. Jeho dotek byl lehký – klamně jemný –, ale pod tou jemností s