Siennin pohled

Ranní světlo pronikalo přes závěsy a vrhalo na podlahu jemné zlatavé pruhy.

Tělo mě bolelo na místech, o kterých jsem ani nevěděla, že by mohla bolet. V podbřišku mi tupě pulzovala bolest, připomínka všeho, co se stalo předešlé noci.

Alessio byl pryč.

Ale na polštáři vedle mě, jako duch jeho přítomnosti, ležela jediná červená růže. Její okvětní lístky byly plné a sametově hebké, stá